Archiv pro rubriku: Španělská chřipka

Španělská chřipka 1918.

Španělská chřipka

Španělská chřipka r. 1918.

V březnu 1918 se mezi mladými vojáky z USA objevil zvláštní virus chřipky a během jejich cesty do Evropy vyvolal mnoho úmrtí. Byl vysoce nakažlivý a na podzim 1918 se začal rychle šířit po celé Evropě. Mezi americkými vojáky se tehdy říkalo, že zabíjí rychleji a spolehlivěji než to kdy dokázaly německé kulomety.

Začíná Španělská chřipka.

Vše začalo pravděpodobně v březnu 1918 ve vojenském táboře Funston v americkém Kansasu. Tamní kuchař přišel na marodku s typickými příznaky – teplota, bolest v krku, bolest hlavy a svalů. Během dvou dnů onemocní stejnými příznaky 522 lidí, znichž už mnozí trpí těžkým zápalem plic. Podobně jsou na tom i ostatní vojenské základny na východním pobřeží. Během jediného týdne je chřipka hlášena ze všech amerických států. Oproti klasické chřipce napadá nikoli staré a oslabené jedince, ale jsou jimi ochromeni naopak zdraví mladí lidé a bohužel také těhotné ženy.

Válka však i přesto pokračovala a američtí vojáci se vyloďovali v různých koutech světa. A mezi nimi připlouvají často už velmi těžce nemocní právě touto nemocí. Během tří měsíců tak zaplavuje  chřipka Itálii, Velkou Británii, Španělsko, Čínu a Japonsko. V hustě natěsnaných vojenských základnách se nákaza velmi lehce rozšiřuje a většina vojáků upadá do horečnaté nemoci a mnozí umírají na postupující zápal plic.

V letech 1918-1919 se tak na Evropském kontinentě objevila jedna z největších pandémíí (epidemie postihující všechny vrstvy obyvatelstva a přesahující hrance státu) chřipky, známá pod názvem „španělská chřipka„. V jednotlivých zemích Evropy postihla 15-50% populace a zhruba 1% z nakažených zabila. Nejčastější bezprostřední příčinnou smrti byl zápal plic (chřipková pneumotonie).

Ono 1% zdánlivě není mnoho, ovšem vzhledem k množství napadených byly ztráty na životech děsivé – lze je jen velmi obtížně vyčíslit, ale odhady nejčastěji mluví o 20-40 miliónech mrtvých, což je několikanásobně více něž zemřelo na všech bojištích první světové války v průběhu čtyř let (udává se, že v letech 1914-1918 zemřelo 8 milionů vojáků a 20 milionů jich bylo zraněno).

Původ španělské chřipky.

Původ španělské chřipky je dosud obestřen tajemstvím. Hovoří se o ní jako o španělské, ale název zde nesouvisí s zemí původu – „španělská“ se jí říká proto, že v této zemi měla údajně nejničivější následky a vyžádala si tu nejvíce životů.

Původem španělské chřipky byl vysoce infekční „virus A“, který běžně napadá vepře. Krátce po jejím zmizení se věřilo, že šlo přímý důsledek poválečné bídy (podvýživa a nedostatek vitamínů), ale tuto teorii vyvrací fakt, že stejně težce postihla i země, které se války nezúčastnily, nebo jí byli postiženy jen relativně málo. Největší úmrtnost byla ve skutečnosti zaznamenána mezi mladistvými a zdravými dospělými.

Rozšíření španělské chřipky.

Skutečnou příčinou byla pravděpodobně masová migrace – přesuny velkého počtu vojáků za hranice kontinentů – neboť Bristká i Francouzská armáda povolávaly v průběhu světové války na Západní frontu posily i ze svých kolonií, včetně domorodých vojáků z Afriky a Indie. Mezi Američany bylo naopak mnoho příslušníků námořní pěchoty, kteří krátce před tím sloužily v Číně.

V Americe se na chvíli španělská chřipka utišila, aby se v srpnu vrátila mnohem silnější a osudovější. Nejdříve se objevuje v Bostonu, v rušném mezhinárodním přístavu, kudy proudí množství cestujících a vojáků z celého světa. To ji pomohlo v rozšíření do dalších oblastí celého světa i po smotných Spojených státech. Řádí v jižní Africe, na Sibiři, dokonce i na odlehlém souostroví Samoa. V mnoha velkých městech je nakaženo přes polovinu obyvatel. Jsou proto uzavírány školy, úřady, obchody … všude najdete přecpané špitály, márnice přeplněné nebožtíky, hromadné hroby a v domácnotech žijí nemocní spolu s mrtvými a umírajícími. Obraz podobný středověkým morovým epidemiím.

Každý pokus zastavit rozšiřování epidemie chřipky ztroskotává. Lidé nosí gázové masky, v některých městech i povinně. Telefonní sluchátka se pravidelně otírají alkoholem, zdroje vod se každou hodinu sterilizují paprsky horského slunce, někde je i úředně zakázáno přátelské podávání rukou, kašlání či plyvání na ulicích. Lékaři se uchylují k metodám lidového léčitelství. Aplikují se teplé nebo studené zábaly, zázvorový a skořicový čaj, léky proti bolesti a aspirin. Lidé se přiklánějí k pověrám a dávají si trhat zuby i mandle, vkládají si do oděvů kousky síry či vdechují kouř ze dřeva. Žádné úpčinnější prostřdky nikdo nabdnout neuměl.

Tuto teorii nepřímo potvrzuje skutečnost, že místem kde podle dosavadních zkušeností nejčastěji začínají stopy chřipkových pandémií je Dálný východ, kde spolu v těsném sousedství žijí lidé, prasata a kachny. Nebezpečné změny chřipkového viru jsou totiž spojené s vzájemným ovlivňováním ptačích a lidských chřipkových virů, které však kvůly obtížné přenosnosti na člověka potřebují i určitý mezičlánek, jakým může být napríklad právě vepř domácí. V jeho organizmu pak dochází k nebezpečným mutacím ptačích a lidských virů. Další podobnou oblastí jsou některé části Afriky.